Pokud se pohybujete ve výrobě, znáte pojem OEE, neboli celková efektivita zařízení. Nejspíš také víte, že když přijde řeč na klíčové ukazatele výkonnosti, považuje řada výrobců celkovou efektivitu výroby za nejstěžejnější ukazatel vůbec. A zrovna tak byste mezi výrobci našli skeptiky, kteří o jejím významu polemizují. Jak se to s OEE doopravdy má? Zaslouží si tato věhlasná veličina svoji pověst, nebo je kolem ní mnoho povyku pro nic?
Výpočet OEE: když ukazatel nefunguje, děláte něco špatně
Složky OEE se navzájem doplňují. Dostupnost vyjadřuje čas, kdy vaše stroje skutečně vyrábí. Výkon zase rychlost výroby v rámci dostupnosti. Definovat blíže kvalitu nejspíš není potřeba.
Každá složka je specifická. Předpokladem správného měření dostupnosti je to, že znáte skutečnou dobu chodu stroje a víte, jak s údajem při interpretaci výsledků zacházet. Při měření výkonu zase musíte jednak znát (a samozřejmě správně měřit) takt stroje. Zadruhé je ve vašem zájmu dobře vědět, co všechno se do správného měření výkonu zahrnuje. Co se týká měření kvality, bylo, je a pravděpodobně i bude největším oříškem. Přesto lze vesměs v každé výrobě stanovit způsob, jak míru kvality pro začátek sledovat alespoň pomocí prosté evidence. O tom však podrobněji někdy jindy.
Co se teď snažím říct je to, že jedině správné měření všech tří složek – dostupnosti, výkonu a kvality – vám poskytne správnou hodnotu OEE. A o to vy usilujete, nebo byste alespoň usilovat měli.
K čemu by vám jinak výpočet OEE byl?
Jak na OEE? Nejdůležitější je začít
Měříte zatím jen dostupnost? Prima. Už jsme si řekli, že je vstupním údajem pro měření výkonu. Bez dostupnosti byste se nehnuli z místa.
Zvládáte už úspěšně měřit i výkon? Ještě lepší!
Evidenci kvality určitě také máte. Když ne v rámci interních reklamací, tak minimálně v těch zákaznických, kde je míra kvality vaší produkce jasně vidět. Teď už vám jen zbývá promítnout hodnotu do výpočtu OEE.
Pokud vám náhodou hodnoty některého z ukazatelů chybí, nezoufejte. K výpočtu OEE můžete ve skutečnosti přistoupit i tehdy, když hodnoty některé ze složek neznáte. Prostě dosadíte číslo 1. Měření chybějící složky doženete časem. O to větší důraz musíte klást na to, aby měření dalších dvou kategorií co nejvíce odpovídalo realitě.
I zde si totiž můžete poměrně jednoduše (nevědomky) lhát do vlastní kapsy.
Pomalu, postupně, ale správně
Každá složka OEE se uvádí v procentech. Procenta, jak známo, nabývají rozmezí 0 – 100 %. A toho se musíte bezpodmínečně držet. Žádná složka nesmí překročit 100 %. Dokonce ani tehdy, kdy vám to tvrdí vaše vlastní výsledky.
Proč? Je to jednoduché.
Snad nikoho by nenapadlo tvrdit, že dosahuje 120% dostupnosti. I kdybyste vyráběli v režimu 24/7, vaše stroje nemohou vyrábět víc než 100 % času. Osmidenním týdnem se zatím žádná výroba chlubit nemůže. Větší než 100% dostupnost zkrátka mít nemůžete. Tečka.
Jenže výkon, rychlostní složku, můžete zkreslit velmi snadno. Stačí, když ve výpočtu lehce podceníte plánovanou produkci. Hravě získáte 120 %, někde dokonce 150 %. Na oko to hezky vypadá, pro výpočet OEE je ale takový postup zcela špatně.
100 % je váš limit.
„Jenže my někde máme dostupnost jenom 30 %, zatímco výkon je standardně 120 %. A když ho snížíme na 100 %, klesne nám OEE!”
O tom to právě je. OEE je kouzelné tím, že nemate, nezkresluje, nelže. Vaším cílem je pojmout výpočet OEE tak, abyste získali užitečné relevantní výsledky. Skutečně užitečné, tedy takové, které vás povedou k lepší a lepší výrobě.
Pokud byste jednu složku OEE dlouhodobě podceňovali a druhou záměrně “přepalovali”, jen aby číslo OEE vypadalo milosrdněji, nebyly by výsledky vašeho měření relevantní a už vůbec ne užitečné. Možná byste měli z výsledků lepší pocit, ale to je tak asi všechno.
Optimální výroba je váš cíl. Měření OEE je cesta.
OEE zkrátka nezkresluje a žádné zkreslení nepovoluje. Pokud by libovolný pracovník výroby strávil půl směny sezením v rohu a po zbylé čtyři hodiny se snažil produkci dohnat, z hlediska klasických výrobních norem (ve smyslu starého dobrého plnění) by se mu to možná povedlo.
Výsledky z měření celkové efektivity výroby by ale jasně ukázaly, že tu něco nehraje. A při bližším ohledání reportů dostupnosti, výkonu a nejspíš i kvality by nebylo těžké zjistit, co přesně nehraje.
Výroba žije, situace se mění. Co na to výpočet OEE?
Byla by ovšem chyba považovat OEE jen za jakýsi “bič” na zaměstnance. Největší plus celkové efektivnosti zařízení je v tom, že vám v různých situacích pomáhá reagovat na změny a totéž vyžaduje od vás. Každou aktualizaci nebo změnu, která se ve vaší výrobě odehraje, musíte ve výpočtu OEE zohlednit.
Příklad 1: Představte si, že v půlce měsíce koupíte nový stroj. Nebo třeba jeden prodáte. Tak jako tak se změní počet strojů, které máte ve výrobě k dispozici. Pokud byste v agregovaném měsíčním pohledu na OEE stále počítali s původním počtem strojů, hodnoty OEE by se rozhodily jedním nebo druhým směrem a byly by vám k ničemu.
Příklad 2: Máte více strojů, z nichž několik provozujete jen během vybraných směn. Napadá vás, jak pojmout výpočet OEE v tomto případě? Co třeba spočítat veškerá OEE a výsledky zprůměrovat? Pokud vás toto řešení napadlo, vězte, že nejste první ani poslední. Jsou firmy, kde se přesně takto OEE zpracovává. Zcela špatně.
I když na jednom stroji vyrábíte jednu směnu a na druhém stroji tři směny, do výpočtu OEE musíte zahrnout celkem čtyři směny na dvou strojích. Starý dobrý průměr vám v tomto ohledu vůbec, vůbec nic neřekne. Nezbyde vám, než oprášit něco málo matematiky a použít průměr vážený.
Neděste se. S tím vším umí Plantyst pomoci. Veškeré přepočty totiž převezme za vás.
Jedno moudro na závěr
Zdánlivě to vypadá, že k zjištění celkové efektivity výroby bohatě stačí znát dostupnost, výkon a kvalitu. Praxe je o poznání složitější. Nemůžete jen bezmyšlenkovitě využít matematický vzorec. Musíte přemýšlet, jaký vzorec použít a jak jej správně implementovat. Důležité je to, co se děje na pozadí výroby. Co se v určité chvíli jeví jako katastrofa, to může být ve skutečnosti velmi dobrý výsledek a naopak.
Jde vám z pravidel měření OEE hlava kolem?
Plantyst pohlídá nástrahy výroby za vás!
