Zákaz internetu rozhodně má smysl, protože čím míň času stráví zaměstnanci brouzdáním po internetu, tím víc práce udělají. Nebo snad ne? Logicky to možná dává smysl, prakticky to tak ale úplně nefunguje. Pokud si od zákazu internetu slibujete, že vaši zaměstnanci budou mít více motivace k práci, měli byste svá očekávání přehodnotit a hledat jiné řešení. “Všeho s mírou” platí i pro surfování, zvlášť v pracovní době. Úplné odstřihnutí od internetu je ale extrém, který v dnešní době opravdu nedává smysl.
Zákaz internetu je jako návrat k počítadlu
Pojďme si nejprve říct, jaká potenciální plus nabízí přesný opak: neomezený přístup k internetu kdykoliv. Vedle hromady objektivně i neobjektivně nepřínosného obsahu je toho na internetu k mání také dost z kategorie “užitečné” a “vysoce užitečné”. Doby, kdy vám ke spoustě věcí stačila roky jedna tenká tištěná brožura, jsou nenávratně pryč. Věci jdou dopředu neuvěřitelně rychle. Pokud si někdo z vaší firmy neví rady se strojem, aktualizací nebo programem, začne “googlit”. Kromě nejrůznější psaných návodů, tabulek a norem si může k ruce vzít také videa nebo webináře. A ve chvíli, kdy všechno výše zmíněné selže, může rychle vyhledat horkou linku na vzdálenou podporu.
Čistě empirická zkušenost také říká, že jsme se dnes už natolik zaměřili na internet a počítače, že nezřídka odpovídáme rychleji na zprávy na messengeru než na SMS a telefonáty. Internet tak může přispět také k plynulejší komunikaci mezi spolupracovníky. A pokud zvládnete přemístit do online prostoru i docházkové a rezervační systémy, významně tím uvolníte ruce vašemu HR oddělení. O efektivním a přehledném ERP nemluvě.
Uznáváte, že výčet výhod není zanedbatelný?
Každá mince má dvě strany. Teď se pojďme zamyslet nad mínusy.
Nesurfujte, nevzdělávejte se, nezlepšujte se
Na návštěvě v jedné nejmenované spřátelené firmě jsme kdysi seděli u počítače se stěžejním členem středního managementu. Hovořili jsme o tipech na zlepšení a mimo jiné přišla řeč na sérii informačně nabitých webinářů. Na témata, která se v danou chvíli onomu projektovému manažerovi přesně hodila. “Prima, můžete mi poslat odkazy? Podívám se na to doma,” prohlásil nakonec.
Ne, nevyznačoval se mimořádnou oddaností firmě. Nebo dost možná ano. Každopádně se jako pravděpodobnější jeví, že by se byl býval rád podíval na webináře přímo v práci. Jen kdyby neměl zakázaný přístup na internet. A ještě mnohem pravděpodobnější je, že většina lidí na jeho místě by se na webináře nepodívala vůbec, i kdyby byly sebevíc přínosné.
Kdo by si dobrovolně nosil práci domů?
Více možností, lepší procesy
Zákazem internetu se zkrátka dobrovolně vyřazujete z pokusů o přerod v moderní, pokrokovou firmu. Jak zaznělo v dílu MS Talks věnovaném průmyslové výrobě: digitalizace NENÍ o výměně papíru za tablet.
Jistě, internet má i své stinné stránky. Doslova. Některé z nich mohou představovat závažné bezpečností riziko. Ale vzdát se dobrovolně všech jeho výhod kvůli “pár” nástrahám je podobně moudré, jako přestat chodit do bazénu, protože se v historii lidstva už několik lidí utopilo. Zkušenému IT správci zabere asi hodinu, než přístup na weby s nežádoucím nebo podezřelým obsahem zakáže. Oddělí tak zrno od plev a vám i zaměstnancům zůstanou jen klady.
No dobře, říkáte si možná. Ale co ten čas, který stráví na stránkách, na který firewall nedosáhne?
- Kde je vůle, tam je i cesta. Pokud se bude kdokoliv z vašich lidí chtít na některou stránku dostat, nakonec se tam dostane.
- A co je nejpodstatnější: stejně už všichni mají internet v mobilu.
Ať se vám to líbí nebo ne, i pro zákaz internetu platí, že omezení ani tresty nefungují tak, jak by si člověk představoval. Na motivaci k práci už vůbec ne.
